Vampire: The masquerade pravidla- ÚVOD

21. července 2006 v 16:53 | Evangelist
VAMPIRE
THE MASQUERADE
ÚVOD
Kniha, kterou držíte v ruce je základní příručkou VtM, výpravné hry. S pravidly v této knize budete vy a vaši přátele schopni převzít roli vampýrů a vyprávět příběhy o triumfech, selháních, temných činech a záblescích dob­roty svých charakterů.
Ve výpravných hrách hráči vytváří charaktery a s pou­žitím pravidel v této knize pak mohou své charaktery provádět traumaty a dobrodružstvími, kterým se náležitě říká Příběhy.
Příběhy jsou řízeny pomocí kombinace přání hráčů a nápověd od vypravěče. Většina hry probíhá ve volné podobě, tzn. hráči mohou určit, co jejich charakteři řek­nou nebo udělají, pokud jejich dialogy nebo akce jsou pořád součástí příběhu a souhlasí s osobností a schop­nostmi charaktera. Avšak některé akce je lépe upravit pomocí hodu kostkami nebo pomocí pravidel v této knize.
Kdykoliv se pravidla a Příběh dostanou do konfliktu, vyhrává příběh. Pravidla používejte jen natolik, kolik bude nutné, abyste vytvořily napínavé příběhy teroru, hrůzy, akce a romance.
HRÁČI A VYPRAVĚČI
VtM se nejlépe hraje ve skupině od 2 do 6 účastníků. Většina z těchto lidí budou vlastně hráči. Ti vytvářejí vampýří charaktery, což jsou vlastně imaginární prota­gonisté podobní těm, které můžete najit v románech, v kině nebo v komisech.
V každé skupině však jedna osoba musí převzít roli vypravěče, ten si vlastně nevytváří svého charaktera, je spíše takovou směsí ředitele, moderátora, vypravěče a rozhodčího. Vypravěč vymyslí drama, kterým potom hráči provádějí své charaktery. Vytváří tak různé zá­pletky a konflikty, a to všechno prostřednictvím své představivostí. Hraje vlastně také ostatní účastníky pří­běhu. Tzn. spojence, se kterými charakteři jednají a také nepřátele, proti kterým charakteři bojují. Vypravěč taky vytváří vlastně prostředí, ve kterém příběh probíhá (bary, noční kluby...).
Hráči vlastně určují, co jejich charakteři udělají nebo jak zareagují na dané situace ve hře. Ale záleží na vypra­věči, který s pomocí pravidel rozhodne zda charakteři skutečně uspějí ve svém úsilí a když ano tak jak dobře. Vypravěč je nejvyšší autorita při událostech, které se ve hře odehrají!!!
CO JE TO VLASTNĚ VAMPÝR
Hry na hrdiny mohou být vlastně o různých protago­nistech. V některých hrách hráči mohou vystupovat jako hrdinové v různých fantastických světech, nebo super hrdinové, kteří zachraňují svět před zločinci. Ve VtM hráči předpokládají, že jsou vampýry, nesmrtelnými vysávači krve z hororového žánru a provádějí tyto cha­raktery světem, který je virtuálně identický s našim svě­tem.
Vampýři, kteří kráčí po zemi v moderních nocích nebo Rodní, jak si často říkají, jsou jim podobní, ale také různí od toho, co bychom mohli očekávat.
Možná by bylo nejlepší začít naší diskusi o nemrtvých jako kdyby to byl samostatný druh bytostí, které povr­chově připomínají lidi, kterými kdysi byli, ale kteří vlastně vykazují spoustu fyziologických a psychologic­kých rozdílů. V mnoha ohledech vlastně vampýři připo­mínají mnohá monstra z mýtů a filmů. Avšak jak se mnohý lovec vampýrů ke své lítosti naučil, ne všechny povídačky o vampýrech jsou pravdivé:
1) Vampýři jsou nesmrtelní.
Ano to je pravda - mohou být sice usmrcení, což je velmi obtížný proces, ale nestárnou nebo neumírají z přirozených příčin, nepotřebují potravu co jí lidé a nepo­třebují dýchat.
2) Vampýři jsou vlastně živí mrtví a musí se krmit krví živých.
Ano, to je pravda - vampýr je vlastně klinicky mrtvý. Jeho srdce nebije, on nedýchá, pokožka je studená. Ani nestárne, ale přesto myslí, kráčí, plánuje, mluví, loví a samozřejmě zabíjí.
Aby si udržel svoji nesmrtelnost, musí vampýr pravi­delně konzumovat krev, nejlépe lidskou. Některé horší kasty vampýrů jsou schopny existovat i z krve zvířecí a někteří staří vampýři musí lovit a zabíjet jiné svého druhu, aby se nasytili. Většina vampýrů, ale skutečně konzumuje krev svého dřívějšího druhu. Upíři vysávají krev pomocí speciálních špičáků, kterými jsou magicky obdařeni. Každý je také schopen uzavřít Olíznutím rány, které způsobil svými špičáky a tím vlastně zamaskují důkaz, že sáli. Krev je pro Rodné důležitá, protože to je základ jejich existence a také prostředek moci. Jídlo, vzduch a láska smrtelníků pro ně nemají žádný význam. Krev je jedinou vášní Rodných a bez ní by rychle chřadli a upadli do strnulosti.
Co víc, každý vampýr může používat ukradenou krev k provádění úžasných skutků ať už se to týká léčení, nebo magie.
3) Kdokoliv, kdo zemře od upířího kousnutí, vstane a stane se také vampýrem.
Ne, to není pravda - kdyby to byla pravda, svět by byl vlastně přeplněný vampýry. Je pravda, že upíři se živý lidskou krví a někteří také zabíjejí svou kořist, ale většina lidí, která zemře po vampýřím útoku, prostě zahyne. Aby se oběť vrátila jako nemrtvá, musí být po vysátí krve znovu napojena trochou krve útočícího vampýra. Tento proces, kterému se říká Přijetí vlastně způsobí mystickou transformaci člověka v nemrtvého.
4) Vampýři jsou monstra, démoničtí duchové vtě­lení do mrtvých těl.
Lež, ale také pravda - Vampýři nejsou démoni jako ta­koví, ale kombinace jistých tragických faktorů je táhne nevyhnutelně ke zlým činům. Nově vytvořený vampýr z počátku myslí a jedná tak, jak to dělal vlastně za života. Nemusí se hned obrátit ke zlu nebo se stát sadistickým monstrem. Avšak brzy zjistí, že má nesnesitelnou touhu po krvi. Uvědomí si, že jeho existence závisí na tom, že se bude přikrmovat na svém bývalém druhu. V mnoha ohledech osamění vlastně mysl vampýra přijímá sadu postojů, které se méně hodí k životu ve společnosti a více se hodí pro osamělého predátora. Z počátku se zdrá­hají zabíjet, ale nakonec je k tomu donucen potřebou. Zabíjení se pro něj stane po letech snadnější. Začne si uvědomovat, že on sám je nedůvěryhodný a přestane věřit ostatním. Uvědomí si, že je jiný a proto se odvrátí od smrtelného světa. Uvědomí si, že jeho existence závisí na utajení a ovládání, takže se stane manipulativním uživatelem prvního řádu.
Věci se prostřednictvím let a desetiletí ještě zhoršují a upír zabíjí znovu a znovu, když se dívá na lidi, které miluje, jak stárnou a umírají. Lidský život, který je tak krátký, a laciný v porovnání s jeho, má pro něj čím dál menší cenu, až se smrtelné stádo kolem něj stane věcí, na které mu bude potom záležet jako na hejnu obtížného hmyzu. Nejstarší z vampýrů jsou vlastně nejvíce bezcitní a paranoidní. Krátce řečeno, monstrózní.
Jsou to nejhorší stvoření, která kdy existovala. Nejsou přesně démony, ale kdo by poznal rozdíl.
5) Vampýři jsou spáleni slunečním světlem.
Ano, to je pravda - Vampýři se musí vyhýbat slunci nebo zemřou. I když několik z nich může snést dotek slunce na velmi krátkou dobu. Vampýři jsou noční tvo­rové a pro většinu z nich je velmi obtížné zůstat bdělí během dne, i když jsou v temném stínu.
6) Vampýry jde odehnat česnekem a tekoucí vodou.
Ne, to není pravda - jsou to mýty a nic víc.
7) Vampýry jde zahnat pomocí křížů a jiných sva­tých symbolů.
Všeobecně to není pravda, ovšem pokud majitel tohoto předmětu má velkou víru v moc, kterou zastupuje, upír může utržit poškození od víry v tento symbol.
8) Vampýři umírají tím, že jim je srdce probodnuto kůlem.
Ne, to není pravda - ovšem dřevěný kůl, nebo šipka z kuše, která pronikne jeho srdcem, toto monstrum zpara­lyzuje dokud není tento kolík z jeho srdce odstraněn.
9) Vampýři mají sílu 10 mužů, mohou velet vlkům a netopýrům. Mohou zhypnotizovat živé a mohou vylé­čit i ty nejhorší zranění.
Je to pravda i lež - Moc upíra s věkem roste. Mladý, nově vytvořený vampýr je jen o něco mocnější než oby­čejný člověk. Ale jak stárne, získává zkušenosti. Naučí se použít svou krev k vyvolávání tajemných magických sil, kterým vampýři říkají Disciplíny. Mocní Starší jsou často rivaly fiktivního Lesteta nebo Drákuly a opravdo­vých nejstarších Methusalémů a Antediluvianů, kteří kráčeli nocí po tisíce let a ti často mají obrovskou moc.
PŘIJETÍ
Vampýři jsou stvořeni pomocí procesu, který se nazývá Přijetí. Některé vampýří klany provádějí tento proces častěji něž ostatní, ale vždy neradi. Konec konců každý nový upír je potencionální sok, protože také usiluje o moc a potravu.
Potencionální Novorozenec je sledován týdny nebo do­konce léta pozorným Sirem, který s lakotou zvažuje, zda by byl tento nový smrtelník dobrým přínosem pro spo­lečnost Rodných.
Přijetí se podobá normálnímu vampyryckému krmení. Tzn. že upír vysaje ze své kořisti krev, avšak po úplném odkrvení vampýr vrátí trošku své vlastní nesmrtelné krve do vysátého smrtelníka. Jenom maličkou kapku nebo dvě. To je množství, které promění smrtelníka v nemrt­vého. Tento proces může být proveden i na mrtvém člo­věku za předpokladu, že tělo je pořád teplé.
Jakmile se krev vrátí, smrtelník vstane a začne sát krev na své vlastní triko. Ačkoli se pohybuje, je stále mrtvý. Jeho srdce nebije. Nedýchá a za týden nebo dva projde jeho smrtelné tělo řadou nepatrných transformací. Naučí se, jak využívat krev ve svém těle a učí se také speciál­ním silám svého klanu.
LOV
Vampýři získávají výživu mnoha způsoby. Někteří si vyživují vlastní stáda ochotných smrtelníků, kteří chtějí pociťovat extázi od vampýřího Polibku. Někteří upíři se za nocí plíží do domů a krmí se ze spících lidí, jiní se pohybují v prostředí nočních klubů, barů a divadel a svádí smrtelníky pomocí různých léček, které maskují jejich predátorství, aktem vášně. A přesto se někteří živí tím nejdravějším způsobem. Chodí nocí a útočí na smr­telníky, kteří zabloudí do tmavých zákoutí.
NOČNÍ SVĚT VAMPÝRA
Vampýři si cení moci už pro ni samotnou nebo pro bezpečí, které přináší. Je pro ně směšně snadné získat si všední zboží, bohatství a vliv. Stačí jeden uhrančivý pohled a několik slov. To lstivému vampýrovi zabezpečí veškerý přístup ke všemu bohatství, moci a služebníkům, které by si mohl přát.
Mocnější upíři jsou schopni vložení pozhypnotické su­gesce do myslí smrtelníků a to vlastně způsobí, že tito smrtelníci zapomenou na vampýrovu přítomnost. Tímto způsobem mohou vampýři získat snadno legie nic netu­šících otroků. Více než jen několik veřejných služebníků (různých baronů) se tajně zodpovídá svým upířím pá­nům. I když existují výjimky.
Vampýři mají tendenci zůstávat poblíž měst. Město pro ně představuje mnoho příležitostí pro různé rvačky, pre­dátorství a politikaření a divočina je pro ně často nebez­pečná.
V divočinách totiž bydlí Lupini neboli vlkodlaci. Oni jsou odvěkými nepřáteli vampýrů, kteří netouží po ničem jiném, než zničit upíry a to jednou pro vždy.
JYHÁD
Mnozí vampýři se snaží nemít nic společného se svým druhem. Raději existují osamoceni, avšak civilizace nemrtvých je manipulativním a jedovatým tancem a jen několik vampýrů zůstane úplně nedotčeno.
Už od pradávných dob se mezi Rodnými bojovalo o moc ve starém mnohovrstvém boji, kterému se říká Jy­hád. Vůdci, kultury, národy a armády byli často jen pě­šáky v tajné válce. Vampyrycká spiknutí ovlivnila mnoho z lidské historie. Jen některé věcí jsou takové, jaké se zdají být ve vampýřím nočním světě. Politické střetnutí, ekonomický krach, nebo nějaký sociální trend mohou být pouze povrchovou manifestací závoje zahale­ného do staletí trvajícího boje. Nejstarší vampýři velí ze stínů, manipulují smrtelníky a jinými upíry. A ti jsou manipulováni jinými Staršími.
Většina bojovníků si ani neuvědomuje, pro koho bojují nebo proč. Jyhád začal před mnoha tisíciletími a vlastně zuří do dnes. Ačkoli mrakodrapy nahradily hrady, samo­paly nahradily meče a pochodně a portfolia na burze nahradila pokladnice se zlaťáky, hra zůstává stejná. Rodný bojuje s Rodným, klan s klanem, sekta se sektou už po celé eóny let. Rozrůstající se města poskytují ne­spočetné příležitosti pro krmení se.
BOJ O MOC A VÁLKU
Stále častěji vampýři mluví o GEHENĚ, což je dlouho předpovězená noc apokalypsy, kdy většina nejstarších vampýrů (mýtičtí antediluviané) povstanou ze svých doupat a pozřou všechny mladší upíry. Tato Gehena, jak říkají Rodní, uspíší konec světa a jak vampýři tak smrtel­níci budou pozřeni v nevyhnutelném přílivu krve.
Někteří vampýři usilují o to, aby zabránily Geheně a někteří na ni fatalisticky čekají, jiní ji zase považují za mýtus. Ti, co v gehenu věří, říkají, že tato doba přijde velmi brzy, možná už za několik let.
JAK POUŽÍVAT TUTO KNIHU
Tato kniha je rozdělena do několika kapitol, z nichž každá je navržená tak, aby vysvětlila určitou oblast hry. Pamatujte však, že ve výpravné hře je nejdůležitější kapitolou vaše představivost, takže nikdy nedovolte, aby něco z této knihy bylo náhražkou vaší vlastní kreativity!
Kapitola 1 - WORLD OF DARKNES (svět temnoty) - popisuje Rodné a svět, ve kterém loví.
Kapitola 2 - KLANY A SEKTY - popisuje 13 velkých klanů Rodných a organizace se kterými jsou spojeny.
Kapitola 3 - CHARAKTER - Popisuje krok po kroku instrukce k vytváření vampýra.
Kapitola 4 - DISCIPLÍNY - Popisuje magické moci nemrtvých.
Kapitola 5 - PRAVIDLA - Poskytuje základní pro­středky k řešení různých akcí.
Kapitola 6 - SYSTÉMY - Popisují množství způsobů jak simulovat cokoliv od nevinného znásilnění až po brutální boj.
Kapitola 7 - HISTORIE RODNÝCH - Popisuje historii a krvavé skutky mezi Kainovými dětmi.
Kapitola 8 - VYPRÁVĚNÍ - Říká vypravěči jak vysta­vit zábavné příběhy, do kterých by mohl zatáhnout cha­raktery.
Kapitola 9 - ANTAGONISTÉ - Vypráví o přátelích Rodných, kterých je několik a o nepřátelích, kterých je mnoho.
Kapitola 10 - APENDIX - Poskytuje dodatky a pravi­dla pro pokročilé hráče.
LIVE ACTION
Většina her Vampire se odehrává na stole a hráči roz­hodují co jejich charakteři udělají, avšak hry mohou být spojeny s Live action hrou. Tato vzrušující forma hraní sebou nese prvky improvizovaného divadla a hráči se oblékají jako jejich charakteři a jednají jako jejich cha­rakteři. Scény jsou podobné jako v té hře; je to, jako kdyby byli herci.

kapitola 1
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama