Referát: Mnichovská dohoda

8. prosince 2006 v 10:48 | Evangelist |  Zajímavosti a Referáty
Mnichovská dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí - Neville Chamberlain (Velká Británie), Edouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) - se dohodli, že Československo musí do 10. října odstoupit pohraniční území Sudety Německu, Polsku a jižní část Slovenska Maďarsku. Samotné Sudety osídlené německy mluvícím obyvatelstvem byly československou vládou odstoupeny Německu již o deset dnů dříve, ale k praktickému uplatnění tohoto kroku ještě nedošlo. Zástupci české strany byli přítomni, ale k jednáni samotnemu nebyli přizváni.
Mnichovská dohoda je dodnes odstrašujícím příkladem politiky ústupků ("smiřování", angl. appeasement).

Dopad na Československo

Československu byl výsledek jednání jen oznámen, i přes to, že v Mnichově měl svého zástupce - velvyslance Masného, který měl tu smutnou povinnost, oznámit výsledek jednání vládě. Po abdikaci prezidenta Edvarda Beneše byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha.
Dohodu začali českolovenští politici a noviny označovat různými výrazy, např. zrada Západu, O nás bez nás , Mnichov , Mnichovská zrada a zrada spojenců s negativním zabarvením.
Důsledkem této dohody přišlo Československo o soustavu pohraničních pevností, kterou začalo budovat už v roce 1934. Nutno také podotknout, že v Československu byla v té době vyhlášena všeobená mobilizace, kterou vyhlásil předseda úřednické vlády gen. Jan Syrový, který byl jmenován poté, co vláda Milana Hodži padla. Přijala totiž Nótu Francouzské vlády, která jí nařizovala odevzdat Německu pohraniční území, kde žije víc jak 50% Němců. Československo dokázalo během 5 dnů shromáždit 1 500 000 vojáků a bylo připraveno se bránit. Bohužel, armáda jako celek na konflikt se soupeřem typu Německa nebyla a asi ani nemohla být připravena. V armádě bylo zhruba 20% zcela nespolehlivých vojáků německého původu a přibližně stejně jen o málo spolehlivějších Slováků, překvapivě loajální se ukázali maďarští a rusínští odvedenci. Také nákladně budovaný systém pevností ještě nebyl zdaleka ukončen, chyběly těžší zbraně, vybavenost protitankovými kanóny byla zhruba 50% a na bývalých hranicích s Rakouskem byly pevnosti teprve narychlo budovány po obsazení Rakouska Německem v březnu 1938. V porovnání s Německem byla největší nerovnováha v letectvu, které by po případném útoku asi přestalo brzy existovat a Němci by tak dosáhli absolutní letecké dominance.
Očekávaná pomoc Francie a Sovětského svazu se ukázala být málo pravděpodobnou. I kdyby Francie chtěla jít Československu na pomoc, o účinnosti její pomoci si můžeme udělat obrázek na základě Německo-polské války v září 1939, kdy se ani nepokusila vážněji překročit Rýn. Pomoc Sovětského svazu závisela pak na možnosti přesunu Rudé armády do Československa, ale ani Polsko, ani Rumunsko nedaly svolení k průchodu sovětské armády přes svá území a byly připraveny své území aktivně bránit.
Poté co ztratilo své pohraniční pevnosti, které podle Mnichovského diktátu muselo vojsko do 10 dnů opustit bez toho, aniž by pevnosti poškodilo, nebylo pro Hitlera těžké zbytek státu obsadit. K tomu došlo 15. března 1939, kdy byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) a na Slovensku o den dříve Slovenský štát.

Dohady o platnosti smlouvy

Ačkoli jak francouzská, tak britská vláda uznaly, že podpis jejich představitelů pod dohodou byl vážnou politickou chybou, velké problémy jsou s uznáním její neplatnosti od samého počátku (ex tunc). Podle Jana Němečka "Francie (exilová vláda) neuznala žádné územní změny, ke kterým v roce 1938 došlo a zavazovala se podporovat obnovu Československa v předmnichovských hranicích. Toto stanovisko potvrdilo po vzniku francouzské prozatímní vlády i společné prohlášení obou exilových vlád 22. srpna 1944, které prohlásilo mnichovské dohody se všemi jejich následky za "neplatné hned od jejich počátku (nul et non avenu)". Za neplatnou od samého počátku dohodu uznala i Itálie, ne tak jednoznačné je stanovisko Británie. Německo uznalo neplatnost dohody v roce 1973, kdy byla prováděna tzv. Ostpolitik (zlepšení vztahů se zeměmi východího bloku).
Mnozí čeští právníci však dovozují, že Mnichovská dohoda je z hlediska mezinárodního práva nulitní, neplatná od samého začátku, neboť její strany nebyly oprávněny disponovat územím suverénní Československé republiky a byla Československu vnucena pod nátlakem.
ODSTOUPENÍ TĚŠÍNSKA:
29. září 1938 o půl osmé večer se na pražském Hradě konala mimořádná schůze vlády za přítomnosti prezidenta republiky Edvarda Beneše. Schůze se účastnili i představitelé hlavních politických stran. Hlavním bodem jednání bylo polské ultimátum požadující odstoupení území Těšínska.
Ohrožení ze strany Polska bylo ze strategického hlediska velice závažné, jak prezidentovi potvrdil československý hlavní štáb. Proto vláda jednala o možnosti odstoupení některých území Polsku s cílem dosáhnout jeho neutrality v případném konfliktu s Německem. Jak uvedl ministr zahraničí Krofta, v případě odstoupení požadovaných území by Polsko "snad zachovalo blahovolnou neutralitu v případě konfliktu československo-německého."
Během jednání padla i otázka případné sovětské "pomoci", kterou položil předseda agrárníků Beran. Předseda vlády generál Syrový odpověděl, že "není konkrétního ujednání s Ruskem a jen letecká pomoc by byla účinná brzo. Proto byla ruská pomoc vždy kombinována s anglickou a francouzskou." Ministr zahraničních věcí Krofta dodal, že "pomoc samotného Ruska by byla i nebezpečná, protože by vyvolala frontu proti bolševismu."
Zajímavý je Benešův odhad, že "přijde k dohodě Německa s Ruskem a Poláci se octnou v dnešní situaci naší." Na svou politiku v roce 1938 Polsko doplatilo po uzavření sovětsko-německé dohody o vzájemném rozdělení Polska 23. srpna 1939.
Dobové titulky Německých novin týkající se oblasti pohraničí, "zločinů" na Německých občanech a "barbarství" Čechů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Klárka Klárka | 22. ledna 2007 v 11:22 | Reagovat

fajn referát... díky, moc mi to pomohlo

2 Evangelista Evangelista | Web | 22. ledna 2007 v 18:09 | Reagovat

Klárka: To jsem ráda :))

3 simca otrisalova simca otrisalova | E-mail | 18. června 2007 v 16:14 | Reagovat

Ten referat je na nic dostala sem znej 5 je to blby ted propadam

4 Evangelista Evangelista | Web | 18. června 2007 v 20:13 | Reagovat

simca otrisalova: To je zajímavý, já za něj na Historickym semináři dostala jedničku, v tom případě jsi absolutně neschopná, protože z tohohle dostat pětku může jen idiott.

5 Fylianka Fylianka | 13. ledna 2008 v 11:51 | Reagovat

STAŽENÝ Z IKIPEDIE NIC VÍC K TOMU NEŘEKNU

6 Evangelista Evangelista | Web | 13. ledna 2008 v 13:06 | Reagovat

Fylianka: Ale dostala jsem z toho za jedna :DD

7 kudrlinka20 kudrlinka20 | 20. ledna 2008 v 15:23 | Reagovat

je to fakt fajn taky mi to moc pomohlo sice dlouho trvalo nez sem neco takovyho nasla ale stalo to za to !!!§ tet si nemuze ucitelka z dejaku stezovat ze nevim co to znamena    

cps -:: mozna by to chtelo trosku dat do sebe zkonkretnit to ale jinak si nestezuju je to fajn

8 kudrlinka20 kudrlinka20 | 20. ledna 2008 v 16:41 | Reagovat

hele napis te mi nekdo na i-mail dik (   masinnka465   ) dik cus

9 mehi mehi | 11. února 2008 v 10:52 | Reagovat

fakt dik pomohlo mi to v historickym semi

10 cock cock | 4. května 2015 v 21:13 | Reagovat

[4]: kdyz je to cely skopirovany :)

11 Floydlew Floydlew | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 2:42 | Reagovat

list of free prescriptions at publix  <a href=http://stilnoct.startbewijs.nl/>stilnoct kopen</a>  the purple pill nexium

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama